Revmatoidní artritida

Co je revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů. Imunitní systém, který nás má normálně chránit před infekcemi, omylem napadá vlastní klouby. V kloubu pak vzniká zánět, který způsobuje bolest, ztuhlost a otok. Když zánět trvá dlouho, může kloub postupně poškozovat a měnit jeho tvar.

Jak nemoc vzniká – autoimunitní podstata

Revmatoidní artritida patří mezi tzv. autoimunitní onemocnění. To znamená, že obranný systém těla si "splete" vlastní tkáně s cizím nepřítelem. V tomto případě začne napadat výstelku kloubu, kde se tvoří kloubní tekutina. Důsledkem je trvalý zánět. Přesná příčina není známá – roli hraje dědičnost, hormony, kouření i prodělané infekce. Nemoc není nakažlivá.

Koho nejčastěji postihuje

Onemocnět může kdokoli, nejčastěji se ale objevuje mezi 30. a 60. rokem života. Častěji postihuje ženy než muže. Typické jsou potíže s drobnými klouby rukou a nohou – prsty, zápěstí, někdy i kotníky. Příznaky bývají oboustranné, tedy na obou rukou či nohou podobně. Nemoc se může rozvíjet pomalu, ale někdy se projeví i náhle.

Příznaky

Revmatoidní artritida (RA) je zánětlivé onemocnění kloubů, které může postupně poškozovat chrupavky, kosti i okolní tkáně. Včasné rozpoznání příznaků a návštěva lékaře jsou klíčové pro zpomalení průběhu nemoci a zachování pohyblivosti. 

  • Ranní ztuhlost kloubů – typicky trvá déle než 30 minut, někdy i několik hodin. Po probuzení máte pocit, že jsou klouby „zarezlé“ a těžko se rozhýbávají. Ztuhlost se může zlepšit během dne, ale pravidelně se vrací každé ráno.
  • Bolest a otok drobných kloubů – nejčastěji jsou postiženy prsty rukou a zápěstí. Klouby mohou být citlivé na dotek, teplejší, zarudlé a mírně oteklé. Bolest se objevuje v klidu i
    při běžných činnostech, jako je psaní, otevírání lahví nebo zapínání knoflíků.
  • Symetrické postižení kloubů – typickým znakem RA je, že stejné klouby bolí a otékají na obou stranách těla (např. obě zápěstí, klouby na obou rukou). To pomáhá odlišit RA od jiných typů artrózy nebo přetížení.
  • Únava a celková slabost – RA není jen „o kloubech“. Zánět
    v těle může způsobovat výraznou únavu, pocit vyčerpání, zhoršenou koncentraci a někdy i nechutenství. Člověk se může cítit „jako při chřipce“, i když zrovna nemá infekci.
  • Zvýšená teplota – u některých lidí se objevuje mírně
    zvýšená teplota (subfebrilie), pocit vnitřního horka nebo zimnice. Jde o projev celkového zánětu v organismu.
  • Postupné omezení hybnosti – neléčený zánět vede k poškození kloubních struktur. Postupně je těžší ohnout
    prsty, sevřít pěst, zvednout ruku nebo ujít delší vzdálenost. Běžné denní činnosti (oblékání, vaření, práce na počítači)
    se stávají náročnějšími.
  • Možné deformity kloubů – při dlouhodobě neléčené nebo špatně kontrolované RA může docházet k trvalým změnám tvaru kloubů (např. vybočení prstů, „labutí šíje“, „knoflíková dírka“). Tyto deformity jsou často nevratné a mohou výrazně omezit soběstačnost.

Kdy vyhledat lékaře?

Navštivte praktického lékaře nebo revmatologa, pokud:

  • máte několik týdnů trvající bolest a otok drobných kloubů (zejména rukou a zápěstí),
  • pociťujete ranní ztuhlost kloubů delší než 30 minut,
  • jsou potíže symetrické (na obou stranách těla),
  • přidává se výrazná únava, slabost nebo zvýšená teplota bez zjevné příčiny,
  • máte potíže s běžnými denními činnostmi kvůli bolestem a ztuhlosti kloubů.

Proč je důležitá včasná diagnóza?
Čím dříve je RA rozpoznána a zahájena léčba, tím větší je šance zpomalit nebo zastavit poškozování kloubů. Včasná léčba může:

  • snížit bolest a zánět,
  • zachovat co největší rozsah pohybu,
  • předejít trvalým deformitám a invaliditě,
  • zlepšit kvalitu života a schopnost pracovat,
  • snížit riziko dalších komplikací (např. postižení srdce, plic nebo cév).

Pokud máte podezření na revmatoidní artritidu, nečekejte, že potíže „samy přejdou“. Včasná návštěva lékaře a odborné vyšetření (krevní testy, zobrazovací metody) jsou zásadní pro správnou diagnózu a nastavení účinné léčby.

Možnosti léčby revmatoidní artritidy

Hlavní cíle léčby

  • Zmírnění bolesti a ztuhlosti – aby byly běžné denní činnosti snazší.
  • Zpomalení poškození kloubů – ochrana chrupavek, kostí a šlach.
  • Udržení kvality života – co nejdéle zůstat aktivní, soběstačný a v dobré kondici.

Typy léků

Léky proti bolesti a zánětu (symptomatická léčba) 

  • Rychlá úleva od bolesti a otoku – zmírňují bolest, ztuhlost a otok kloubů, ale neovlivňují samotný průběh nemoci.
  • Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA) – např. ibuprofen, diclofenac, naproxen; působí protizánětlivě a analgeticky.
  • Analgetika – např. paracetamol; tlumí bolest, ale nemají protizánětlivý účinek.
  • Role v léčbě – slouží jako podpůrná léčba, zejména na začátku nemoci nebo při zhoršení obtíží. 

Kortikoseroidy

  • Rychlé potlačení zánětu – výrazně snižují bolest a otok kloubů.
  • Krátkodobé použití – využívají se při vzplanutí nemoci nebo jako "přemosťující léčba".
  • Rizika dlouhodobého užívání – osteoporóza, cukrovka, zvýšený krevní tlak. 

Chorobu modifikující léky (DMARDs)

  • Ovlivnění podstaty onemocnění – tlumí autoimunitní zánět a zpomalují nebo zastavují poškození kloubů.
  • Klasické DMARDs – např. methotrexat (základní lék léčby RA), sulfasalazin, leflunomid, hydroxychlorochin.
  • Dlouhodobý účinek – účinek nastupuje postupně (týdny až měsíce), proto je nutné pravidelné a dlouhodobé užívání.
  • Cíl léčby – dosažení remise nebo alespoň nízké aktivity nemoci. 

Biologická léčba

  • Cílený zásah do imunitního systému – blokují konkrétní molekuly zánětu (např. TNF-α, IL-6, JAK kinázy).
  • Příklady biologik – adalimumab, etanercept, infliximab, tocilizumab.
  • Cílené syntetické léky – tzv. JAK inhibitory (např. tofacitinib).
  • Indikace – používají se, pokud klasické DMARDs nejsou dostatečně účinné.

Rehabilitace, cvičení a životní styl

  • Rehabilitace a fyzioterapie – učí šetrné pohyby, posilují svaly a zlepšují hybnost kloubů.
  • Pravidelné, přiměřené cvičení – např. chůze, plavání, jemné protahování; pomáhá udržet klouby v chodu.
  • Úprava životního stylu – zdravá strava, udržování přiměřené hmotnosti, dostatek spánku, omezení kouření a alkoholu.
  • Pomůcky pro klouby – ortézy, ergonomické pomůcky do domácnosti či práce mohou ulevit přetíženým kloubům.

Doplňková a podpůrná farmakoterapie

  • Ochrana kostí – vitamin D, vápník, případně léky proti osteoporóze.
  • Prevence komplikací léčby – např. léky chránící žaludek při užívání NSA.

Spolupráce s revmatologem

  • Pravidelné kontroly umožní včas upravit léčbu podle aktuálního stavu.
  • Otevřeně sdílejte, jak se cítíte, jaké máte bolesti a nežádoucí účinky.
  • Léčba je dlouhodobá, ale společně lze najít plán, který vám bude vyhovovat.