Sjögrenův syndrom

Co je Sjögrenův syndrom

Sjögrenův syndrom je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje především žlázy produkující slzy a sliny. Imunitní systém, jehož úkolem je chránit tělo před infekcemi, omylem napadá vlastní žlázovou tkáň. Důsledkem je snížená tvorba slz a slin, což vede k suchosti očí, úst a dalších sliznic. Onemocnění však může zasahovat i klouby, svaly, nervový systém, plíce nebo ledviny a ovlivňovat celkový zdravotní stav.

Jak nemoc vzniká – autoimunitní podstata

Sjögrenův syndrom patří mezi autoimunitní onemocnění. Obranný systém těla vytváří protilátky proti vlastním buňkám, zejména proti buňkám slinných a slzných žláz. V těchto tkáních vzniká chronický zánět, který postupně snižuje jejich funkci. Přesná příčina vzniku není známa. Uplatňuje se genetická predispozice, hormonální vlivy a možné spouštěcí faktory, jako jsou virové infekce. Nemoc není nakažlivá a může se vyskytovat samostatně nebo spolu s jiným autoimunitním onemocněním.

Koho nejčastěji postihuje

Sjögrenův syndrom se nejčastěji objevuje ve středním a vyšším věku, typicky mezi 40. a 60. rokem života. Výrazně častěji postihuje ženy než muže. Může se vyskytovat samostatně (primární forma) nebo v kombinaci s jinými autoimunitními nemocemi, například revmatoidní artritidou či lupusem. Průběh bývá pozvolný a příznaky se často rozvíjejí nenápadně.

Příznaky

Sjögrenův syndrom je systémové onemocnění, které nepostihuje pouze slzné a slinné žlázy, ale může mít dopad na celý organismus. Včasné rozpoznání příznaků je důležité pro zahájení léčby a prevenci komplikací.

  • Suchost očí – pálení, řezání, pocit písku v očích, zarudnutí, zvýšená citlivost na světlo a únava očí.
  • Suchost úst – pocit lepkavých úst, potíže s polykáním suché stravy, časté popíjení tekutin, zvýšený výskyt zubního kazu a zánětů dásní.
  • Suchost dalších sliznic – suchý nos, krk, suchá kůže, u žen vaginální suchost.
  • Bolesti kloubů a svalů – kloubní bolesti bez výrazného otoku, svalová únava a ztuhlost.
  • Únava a vyčerpání – výrazná chronická únava, která neodpovídá fyzické zátěži.
  • Zvětšení slinných žláz – zejména příuší příušních žlázních, někdy bolestivé.
  • Celkové projevy zánětu – zvýšená teplota, nechutenství, hubnutí, poruchy koncentrace. 

Kdy vyhledat lékaře?

Navštivte praktického lékaře nebo revmatologa, pokud:

  • máte dlouhodobý pocit suchých očí nebo úst,
  • potřebujete často zapíjet jídlo nebo používat zvlhčující oční kapky,
  • trpíte nevysvětlitelnou únavou a bolestmi kloubů,
  • objevuje se opakované zvětšení slinných žláz,
  • máte kombinaci suchosti sliznic a dalších celkových obtíží. 

Proč je důležitá včasná diagnóza?
Včasná diagnóza Sjögrenova syndromu umožňuje zahájit cílenou léčbu a předejít závažnějším komplikacím. Správně nastavená péče může:

  • zmírnit suchost sliznic a s ní spojené obtíže,
  • snížit únavu a bolest kloubů,
  • zlepšit kvalitu života a každodenní fungování,
  • předejít poškození očí, zubů a dalších orgánů,
  • včas zachytit případné orgánové postižení. 

Pokud máte podezření na Sjögrenův syndrom, nečekejte, že potíže „samy přejdou“. Včasná návštěva lékaře a odborné vyšetření (krevní testy, zobrazovací metody) jsou zásadní pro správnou diagnózu a nastavení účinné léčby.

Možnosti léčby Sjögrenova syndromu

Hlavní cíle léčby

  • Zmírnění příznaků suchosti – ochrana očí, úst a sliznic.
  • Snížení zánětlivé aktivity – omezení celkových projevů nemoci.
  • Udržení kvality života – zachování soběstačnosti a komfortu v každodenním životě. 


Typy léků

Léky zmírňující suchost (základ symptomatické léčby) 

  • Náhrada snížené tvorby slz a slin – cílem je zmírnit suchost očí, úst a dalších sliznic a zabránit jejich poškození.
  • Umělé slzy a zvlhčující oční gely – aplikují se pravidelně, chrání povrch oka a snižují pálení a řezání.
  • Přípravky nahrazující sliny – spreje, gely nebo pastilky zvlhčují dutinu ústní a usnadňují polykání.
  • Role v léčbě – základ každodenní péče, nezbytný pro komfort pacienta. 

Léky proti bolesti a zánětu (symptomatická léčba)

  • Tlumení kloubních a svalových obtíží – zmírňují bolest a ztuhlost pohybového aparátu.
  • Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA) – např. ibuprofen, naproxen; používají se opatrně a krátkodobě.
  • Analgetika – např. paracetamol; vhodná alternativa při nesnášenlivosti NSA.
  • Role v léčbě – podpůrná, neovlivňují průběh onemocnění. 

Kortikosteroidy

  • Rychlé potlačení zánětu – používají se při aktivních systémových projevech.
  • Krátkodobé nebo nízkodávkové podávání – s ohledem na rizika dlouhodobé léčby.
  • Role – přemosťující nebo krizová léčba. 

Chorobu modifikující léky (DMARDs / imunosupresiva)

  • Ovlivnění systémových projevů onemocnění – tlumí autoimunitní zánět mimo žlázy.
  • Základní lék – hydroxychlorochin; působí na kloubní obtíže, únavu a kožní projevy.
  • Další imunosupresiva – methotrexát, azathioprin; při výraznější systémové aktivitě.
  • Cíl léčby – kontrola mimoglandulárních projevů a prevence orgánového postižení.

Rehabilitace, cvičení a životní styl

  • Pravidelný pitný režim – důležitý pro zvlhčení sliznic a celkovou pohodu.
  • Péče o dutinu ústní a oči – pravidelné kontroly u stomatologa a oftalmologa.
  • Přiměřený pohyb – pomáhá udržet kloubní pohyblivost a snižovat únavu.
  • Zdravý životní styl – dostatek spánku, vyvážená strava a omezení kouření. 

Doplňková a podpůrná farmakoterapie

  • Péče o dutinu ústní – fluoridové přípravky, prevence zubního kazu.
  • Podpora sliznic – lokální zvlhčující přípravky pro nosní a vaginální sliznici.
  • Ochrana kostí – vitamin D a vápník při kortikoterapii.

Spolupráce s revmatologem

  • Pravidelné kontroly umožňují sledovat průběh onemocnění a včas upravovat léčbu.
  • Otevřeně sdílejte míru suchosti, únavy a dalších obtíží.
  • Léčba je dlouhodobá, ale při dobré spolupráci lze dosáhnout stabilizace nemoci a výrazného zlepšení kvality života.